Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
kupodivu neznám nikoho, kdo by si po zaplacení dvoutisícové pokuty za překročení rychlosti oddychl, že konečně bude na našich silnicích zas o něco bezpečněji. Je to zvláštní, vždyť všechny ty stacionární radary, laserové radary, úsekové měření rychlosti či maskovaná policejní vozidla slouží právě k tomuto účelu. Dokonce ani ta část zmanipulovaného národa, která té hře na potírání silničních pirátů fandí, neplatí ráda, když se to zrovna dotkne jí. Ona totiž souvislost mezi marginálním překročením omezené rychlosti v místech, kde se nota bene ještě nikdo nevyboural, a zvyšováním bezpečnosti silničního provozu není příliš zřetelná. Rozhodně méně, než by si ti, kdo na tom vydělávají, přáli.
Aby výtěžnost těchto pseudobezpečnostních systémů byla co nejvyšší, je třeba vše zautomatizovat. On takový strážník totiž musí na oběd, do deště se mu nechce, všechna auta zastavit nestihne, i kdyby se mu chtělo, a navíc je třeba hlídat ještě jeho samotného, aby si moc nepřilepšoval. Automatická záznamová zařízení se tak zdála ideálním řešením, jenže jejich profitabilitu vážně narušila „Osoba blízká". Řešení se našlo. Provozovatel vozidla je znám vždy, a když ho nemůžeme nutit, aby prásknul manželku, ať za ní alespoň zaplatí, doma si to pak s ní může vyřídit sám. Trestné body za to nebudou, stejně všichni vědí, že se to pro bezpečnost nedělá. Ale zdá se, že i tohle je na úředníky moc práce. Alespoň o tom hovoří čerstvá zkušenost jednoho našeho člena. Ten možná sice za manželku pokuty platí dál, ale za všechny řidiče své flotily nákladních aut se mu to z pochopitelných důvodů příčí. Nahlásil tedy dopravnímu úřadu přesné údaje o tom, kdo se s jeho vozidlem dopustil dopravního přestupku a vše navíc doložil záznamy z GPS. S tím ovšem zavedený systém a především přestupek vyřizující úředník už vůbec nepočítal a obratem odepsal, že viník si obsílku zpupně nepřebírá a nechť kouká zaplatit za něj. Podle této logiky bychom se za chvíli mohli dočkat, že se stát s důvěrou obrátí na dopravce, nechť za svého řidiče zaplatí pokutu z tramvaje, alimenty bejvalce a účet za elektřinu, protože dotyčný obsílky stále nepřebírá.
Za této situace je třeba silně zpozornět, když se na veřejnosti objeví informace, že kromě bezpečnosti chce stát tímto automatizovaným byznysem řešit i kvalitu českých dálnic. Že neumí stavět a následně udržovat infrastrukturu v přijatelné kvalitě? Nesmysl, všechno by bylo v pořádku, kdyby to nezničily kamiony. A že to jinde nezničí? To je tím, že u nás jich je třetina přetížených. Psalo se to v novinách. To je totiž běžný mediální výstup z policejní kontroly, při které policejní hlídka během několika hodin s dalekohledem vytipuje tři kamiony s nápadně velkými fůrami, z nichž dva bohužel vezly lehký koks a prošly, třetí filuta měl na nápravě ale o dva metráky víc, takže 33 procent náklaďáků je přetížených a devastují nám tady silnice. Potom se samozřejmě musí vyplatit nakoupit za 180 milionů dvacet pevně zabudovaných dynamických vah, a zachránit tak naše nebohé dálnice. Tak zní poslední nápad ŘSD. O tom, koho stomilionové nákupy potěší, nemá cenu spekulovat. O spravedlivosti výběru případných pokut pak nelze už vůbec pochybovat. Když nejsme schopni nebo ochotni doručit obsílku Joudovi z vedlejší vesnice, tak se to určitě podaří na Ukrajinu nebo do Portugalska. Ale tam se to asi ani radši posílat nebude, neboť poštovné je drahé a stejně tam nikdo neumí česky. Vypadá to tedy, že kloudného zlepšení naší silniční sítě se nedočkáme ani po zmiňované investici. Ale bude to někomu vadit? Vždyť nehodovost nám již druhým rokem utěšeně stoupá a popletené obyvatelstvo vesele tleská desítkám nových policejních oktávií převlečených za chataře.
Autor: Martin Felix
Aktualizováno: 09. 02. 2016
Komentáře