Již v devadesátých letech 20. století naše mezinárodní silniční doprava zaznamenala obrovský rozmach, kdy vznikaly doslova tisíce nových firem. Přestože se jim dařilo pronikat na západní trhy, stále zde nebyly plnohodnotnými konkurenty, neboť jejich fungování reguloval systém mezinárodních vstupních povolení a také fronty na hranicích spojené s celními formalitami, v nichž české kamiony často trávily i několik desítek hodin. 1. května 2004 tato omezení padla a naše mezinárodní kamionová a autobusová doprava se stala plně rovnoprávným a tím i konkurenceschopným a do současnosti také velmi úspěšným hospodářským odvětvím.
Čeští silniční dopravci také výrazně omladili svůj vozový park, z kterého zmizela stará technika produkovaná socialistickým hospodářstvím. Naše ekonomika dostávala stále více exportní podobu a odbyt v zahraničí si nacházeli nejen naši finální výrobci, ale i subdodavatelé. Téměř všechny tyto požadavky obsloužili naši domácí dopravci. Obrovský boom zaznamenala i autobusová doprava, která měla značný podíl na uspokojování cestovatelského nadšení podpořeného získaným volným pohybem osob po celé EU.
Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu dodává:
„Naše firma vznikla hned po revoluci a prošla celým tím obdobím růstu a pronikání na západní trhy. Až vstup do EU ale dal razítko na to, že jsme standardní evropský dopravce, nyní už logistická, dokonce multimodální skupina. Na druhé straně musela Česká republika implementovat značné množství legislativy, která v Evropské unii dopravu reguluje. Po dvaceti letech bohužel musíme konstatovat, že se právě kvůli neustále bující legislativě stává právě oblast mezinárodní silniční dopravy extrémně přeregulovanou. Stále ovšem pozitiva vstupu do EU pro české dopravce výrazně převažují nad negativy.“
Autor: Martin Felix
Aktualizováno: 02. 05. 2024
