SUB Illust

Kabotáž

Kabotáž ve členských zemích EU (EHP) od 14. 5. 2010

Obecné podmínky pro kabotáž

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 z 21. 10. 2009 v článku 8 a 9 stanovuje jednotná pravidla pro výklad příslušných ustanovení o kabotáži, která se začínají uplatňovat od 14. 5. 2010. Kabotáž je přitom definována jako provozování či poskytování vnitrostátní dopravní služby pro cizí potřebu na území hostitelského členského státu (tedy ne členského státu usazení dopravce).

Odpovědi na časté dotazy, týkající se kabotáže, najdete na webu Evropské komise ZDE

1. Kabotáž v návaznosti na mezinárodní přepravu zboží do členského státu, ve kterém bude provedena i kabotáž

  • dopravce musí do hostitelského členského státu přijet v rámci mezinárodní přepravy naloženým vozidlem,
  • dopravce může začít s kabotážními službami až po kompletním vyložení tohoto nákladu, s nímž překročil hranici,
  • dopravce může uskutečnit týmž motorovým vozidlem kabotážní přepravy maximálně ve lhůtě 7 dnů, která se počítá od posledního vyložení nákladu z mezinárodní přepravy, pokud je v rámci mezinárodní přepravy z jiného členského státu přepravováno více nákladů v jednom vozidle (konkrétně se lhůta počítá od 0:00 hod. následujícího dne po posledním vyložení),
  • dopravce může vykonat v tomto časovém období nejvýše celkem 3 kabotážní operace na území hostitelského členského státu,
  • dopravce je povinen dodržet, aby k poslední vykládce kabotážní přepravy v hostitelském členském státě došlo ve lhůtě oněch 7 dnů,
  • dopravce je povinen poskytnout jasný důkaz o dovozu zboží v rámci mezinárodní přepravy a každé následné kabotážní přepravě.

2. Kabotáž v návaznosti na mezinárodní přepravu zboží do členského státu, ve kterém nebude provedena kabotáž = vjezd nenaloženého vozidla do členského státu, kterého se předchozí mezinárodní přeprava zboží netýkala

  • dopravce může do hostitelského členského státu přijet i s prázdným vozidlem a následně provést kabotáž, ale i v tomto případě platí, že nejdříve musí být uskutečněna mezinárodní přeprava zboží (vykládka se hostitelského členského státu netýká) a dopravce pak provede týmž motorovým vozidlem kabotážní přepravu maximálně ve lhůtě 7 dnů, která se počítá od posledního vyložení nákladu z mezinárodní přepravy,
  • dopravce v této situaci může vykonat pouze jednu kabotážní operaci v hostitelském členském státě,
  • dopravce může uskutečnit tuto jedinou kabotážní přepravu maximálně ve lhůtě 3 dnů po vstupu prázdného vozidla do hostitelského státu (konkrétně se lhůta počítá od 0:00 hod. následujícího dne po vstupu prázdného vozidla na území členského státu),
  • dopravce je povinen poskytnout jasný důkaz o předchozí mezinárodní přepravě zboží a provedené kabotážní přepravě.

 

Pro vjezd naloženého i nenaloženého vozidla na území členského státu a provádění kabotáže by dále dle vyjádření MD mělo platit:

  • kabotážní operace může mít více míst vykládky či naopak více míst nákladky a být považována pouze za jedinou operaci. Pro posouzení uvedeného je podstatné, zda se jedná o jeden smluvní vztah. Měla by tedy mít totožné subjekty (či alespoň jeden z nich), zejména bude při specifikaci jedné operace záležet na konkrétních ustanoveních nákladního listu,
  • o jednu kabotážní operaci v případě více částečných nakládek se tak bude jednat, bude-li pro celou operaci jeden nákladní list a jeden příjemce;
  • o jednu kabotážní operaci půjde i v případě více vykládek, kdy je jeden odesílatel a více příjemců, přičemž pro celou přepravu je pouze jeden nákladní list či ekvivalentní doklad,
  • dopravce může naložit zboží pro mezinárodní přepravu, pokud má ještě náklad z poslední kabotáže (a provádět tak paralelně kabotáž a mezinárodní přepravu), v případě, že dodrží základní pravidla dle Nařízení.

Nařízení č. 1072/2009 stanovuje dopravci důkazní břemeno a povinnost prokázat případné kontrole každou kabotážní operaci i předcházející mezinárodní přepravu zboží. Důkazy musí pro každou jízdu obsahovat tyto údaje:

  • jméno, adresa a podpis odesílatele;
  • jméno, adresa a podpis podnikatele v silniční nákladní dopravě;
  • jméno a adresa příjemce; po dodání nákladu i jeho podpis a datum dodání;
  • místo a datum přejímky nákladu a místo určené pro dodání;
  • běžný popis nákladu a způsobu balení, v případě nebezpečných věcí pak jejich všeobecně známý popis, jakož i počet balení a jejich zvláštní označení a čísla;
  • hrubá hmotnost nákladu nebo jiné vyjádření jeho množství;
  • registrační značka (poznávací značka) motorového vozidla a návěsu.

Kromě výše uvedeného se žádné další dokumenty nevyžadují. Není ani pevně stanovena forma důkazního materiálu, takže jako řádný doklad může být použit i nákladní list CMR.

 

Přestože jsou již stanovena jednotná pravidla pro dočasnost kabotáže, je ještě nutno mít na vědomí, že pokud to není v právních předpisech EU uvedeno jinak, tak vykonávání kabotážní přepravy zboží podléhá právním a správním předpisům hostitelského členského státu, pokud jde o:
- podmínky, jimiž se řídí smlouvy o přepravě;
- hmotnosti a rozměry silničních vozidel;
- požadavky pro přepravu určitých kategorií nákladu, zejména nebezpečných věcí, potravin podléhajících rychlé zkáze a živých zvířat;
- doby řízení a doby odpočinku;
- daň z přidané hodnoty (DPH) na dopravní služby.

Z uvedeného vyplývá, že čeští dopravci, kteří hodlají uskutečňovat v jiném členském státě kabotážní přepravy zboží, by se nejdříve měli seznámit s vnitrostátní právní úpravou v těchto oblastech u daného hostitelského státu.

S ohledem na skutečnost, že členské státy EHP, které nejsou členy EU, v souladu s dodatkem č. 13 k Dohodě EHP, povolují na svém území i vnitrostátní silniční přepravu zboží a nové Nařízení (ES) č. 1072/2009 je text s významem pro EHP, je možno konstatovat, že i v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu je kabotáž v nákladní dopravě dle nových pravidel povolena.

Plné znění článků 8 a 9 Nařízení (ES) č. 1072/2009, které upravuje kabotáž v nákladní dopravě s platností od 14. 5. 2010 naleznete zde.
(Na přepravy prováděné v rámci kombinované dopravy ve smyslu Směrnice Rady (EHS) 106/1992, tj. na svozy a rozvozy zboží do/z terminálů kombinované dopravy, se Nařízení (ES) č. 1072/2009 nevztahuje).

Kabotážní přepravy vozidly do 3,5t

Vzhledem k tomu, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 z 21. 10. 2009 hovoří o podmínkách kabotáže pro vozidla s Eurolicencí, lze předpokládat, že vozidla, která nepodléhají povinnosti Eurolicence, nemají možnost kabotáž provozovat. Výkladů zákona může být více, proto v případě, že dopravce s vozidlem do 3,5t hodlá realizovat kabotá, doporučujeme požádat německé Ministerstvo dopravy o vydání povolení.

Přeprava v rámci kombinované dopravy

Podmínky pro kabotážní přepravy se nevztahují na přepravy v rámci EU v případech, kdy zboží bylo na území daného státu dovezeno v rámci kombinované dopravy. Na tyto přepravy se nevztahuje podmínka kabotáže (viz výše) nicméně je nutné respektovat nařízení týkající se minimální mzdy v některých státech, případně pojištění. Podmínkou je, že přeprava musí být realizována mezi státy EU.

Silniční balíček ale umožňuje, aby členské státy u svozu a rozvozu v rámci kombinované dopravy uplatnily kabotážní omezení. Případná kabotážní omezení najdete v informaci u příslušného státu v odkazu kabotáž.

Související legislativa: Nařízení 106/1992.

Zpřísnění podmínek kabotáže - silniční balíček

Podnikatelé v silniční nákladní dopravě nesmějí provádět s týmž vozidlem nebo, v případě soupravy, s týmž motorovým vozidlem kabotáž ve stejném členském státě po dobu čtyř dnů poté, co v tomto členském státě kabotáž dokončili (cooling off).
Má se za to, že vnitrostátní silniční nákladní doprava uskutečněná v hostitelském členském státě podnikatelem v silniční nákladní dopravě – nerezidentem je v souladu s nařízením, pouze pokud tento podnikatel může předložit jasné důkazy o předcházející mezinárodní přepravě a o každé návazné kabotáži, kterou uskutečnil. V případě, že vozidlo bylo na území hostitelského členského státu v období čtyř dnů předcházejících dané mezinárodní přepravě, podnikatel v silniční nákladní dopravě musí rovněž předložit jasné důkazy o všech přepravách, které během tohoto období uskutečnil.

Počítání času

Podle pravidel EU pro výpočet lhůt, dat a termínů, pokud je posledním dnem lhůty vyjádřené ve dnech státní svátek, neděle nebo sobota, končí lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne. Kromě toho musí každá lhůta trvající dva nebo více dnů zahrnovat alespoň dva pracovní dny.
Pokud dopravce po provedení mezinárodní přepravy do členského státu vstoupí do jiného členského státu ve čtvrtek, lhůta tří dnů stanovená v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1072/2009 začíná v pátek v 00:00 hodin a končí v neděli ve 23:59 hodin. Protože však posledním dnem této lhůty je neděle, má se za to, že lhůta končí ve 23:59 hodin následujícího pracovního dne, tj. v pondělí.
Pokud navíc pátek následující po vstupu tohoto dopravce do jiného členského státu je v tomto členském státě státním svátkem, lhůta se dále prodlužuje do úterý do 24:00 hodin, vzhledem k tomu, že skutečnost, že každé období dvou a více dnů musí zahrnovat alespoň dva pracovní dny a že státní svátky, soboty a neděle se za pracovní dny nepovažují.
Pokud dopravce po provedení mezinárodní přepravy do členského státu vstoupí do jiného členského státu v úterý, ale v tomto členském státě je pátek státním svátkem, končí stejná lhůta tří dnů stanovená v čl. 8 odst. 2 druhém pododstavci nařízení 1072/2009 ve 23:59 hodin následujícího pracovního dne, kterým bude pondělí.
Stejná pravidla platí pro lhůtu sedmi dnů uvedenou v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci nařízení 1072/2009 a pro čtyřdenní lhůtu "cooling off" podle čl. 8 odst. 2a  nařízení 1072/2009.
Pravidlo, podle něhož pokud je posledním dnem lhůty státní svátek, neděle nebo sobota, končí lhůta uplynutím poslední hodiny následujícího pracovního dne, se však nevztahuje na lhůty počítané zpětně, jako je lhůta čtyř dnů předcházející mezinárodní přepravě stanovená podle čl. 8 odst. 3 nařízení 1072/2009, během níž by měl dopravce předložit jasné doklady o všech provedených operacích. Na toto období se vztahuje výjimka pro lhůty počítané zpětně od určitého data nebo události podle čl. 3 odst. 4 druhého pododstavce nařízení č. 1182/71.

Návrat vozidel do státu registrace

Evropský soud rozhodl, že neexistuje povinnost pro nákladní vozidla, aby se po každých osmi týdnech v zahraničí vracela do domovské země. Podle sdělení ES zákonodárce při vydávání nařízení neprokázal, že měl dostatek informací, aby mohl posoudit přiměřenost opatření.

Rozhodnutí soudu z října 2024

Kabotáž v nečlenských zemích EU

S odvoláním na platné dvoustranné mezivládní dohody o silniční dopravě je nutno vzít na vědomí, že neexistuje žádná nečlenská země EU, se kterou by Česká republika měla vzájemně liberalizovanou kabotáž. Buď je v platných dohodách s těmito státy uvedeno, že kabotážní přepravy jsou zcela zakázány a nebo je připuštěno, že kabotáž je možno uskutečnit pouze v případě udělení kabotážního povolení. Ministerstvo dopravy daného státu však na základě individuální žádosti dopravce uděluje kabotážní povolení jen zcela výjimečně, tj. v ojedinělých případech, kdy např. daná dopravní technika není v určeném státě k dispozici.

Poslední aktualizace: 7. 10. 2024

Související informace:

Listopad 2024

Po Út St Čt Pá So Ne
28 29 30 31
1
 2
3
4
5
6
 7 8 9
10
11
 12
13
 14 15 16
17
18 19
20
 21 22 23
24
25 26
27
 28 29
30
 1

Události v listopadu 2024

Více >

Najdete nás také na sociálních sítích

© 2024 Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, z.s. Nad Sokolovnou 117/1, 14700 Praha 4, E-mail: sdruzeni@cesmad-bohemia.cz
Tyto webové stránky podléhají licenci Creative Commons, využíváme Webarchiv | Cookies a GDPR

Webdesign: PeckaDesign

Uživatelská sekce

E-shop Přihlásit se

Menu