Důvodem byla nespokojenost občanů s příliš hustou nákladní dopravou a její negativní vliv na stav silniční infrastruktury. Jedním z navrhovaných řešení bylo snížení nejvyšší povolené hmotnosti na nápravu (hnanou) z 11,5 t na 10 t. Tím druhým snížení nejvyšší celkové hmotnosti nákladní soupravy z 48 t na 40 t. Bohužel v této souvislosti zaznělo několik zavádějících informací.
Pro opotřebení vozovky je rozhodujícím parametrem zatížení na nápravu. Maximální povolené hmotnosti na nápravu jsou dány evropskou legislativou a nelze je v jednotlivých zemích podkročit, ostatně nikde v Evropě o to ani neusilují, protože stávající stav dlouhodobě vyhovuje. Naše limity 10 t na nehnanou jednotlivou nápravu a 11,5 t na hnanou nápravu jsou na nejnižší přípustné hodnotě podle evropské směrnice a snižovat je nelze.
Není pravda, že celková hmotnost jízdní soupravy 48 tun, povolená v ČR, je bezprecedentně nejvyšší, jak se tvrdí. V Belgii a Nizozemsku je to 50 tun, ve Skandinávii dokonce 60 tun a jejich silnice rozhodně nevykazují vyšší opotřebení než ty české. Dosažení hmotnosti 48 tun je u nás, stejně jako v jiných státech, podmíněno nepřekročením maximálních hmotností na nápravu, a také maximálních hmotností jednotlivých vozidel v soupravě. To v praxi znamená, že u limitu 48 tun je třeba použít technicky vyspělejší a také patřičně dražší tahač s třemi nápravami namísto dvou a spojit jej s návěsem, který má také tři nápravy. A tak se tonáž 48 tun účinně rozkládá na 6 náprav. Takové řešení není ve standardní kamionové dopravě využíváno příliš často, větší rozšíření je u stavebních vozidel převážející velké objemy materiálu, zejména při budování infrastruktury. Omezení maximální hmotnosti u těchto vozidel by znamenalo pouze zmaření investic dopravců a vyšší počet vozidel k odvezení stejného množství nákladu.
Autor: Martin Felix
Aktualizováno: 09. 09. 2024
