SUB Illust

Brexit a celní problematika

Země: Velká Británie Štítky: Nákladní doprava Karnety TIR Dopravní informace Legislativa Ostatní celní problematika

Záměrem opustit uskupení států, jehož integrace již zdaleka nezahrnuje jen hospodářskou spolupráci, postavilo Spojené království sebe i Unii před nesnadný úkol rozchodu strategických partnerů.

Když Spojené království Velké Británie a Severního Irska v březnu 2017 na základě výsledků všelidového hlasování svých občanů oznámilo Evropské unii svůj záměr do dvou let Unii opustit, bylo zřejmé, že se budoucí vztahy zbývající evropské sedmadvacítky a Spojeného království výrazným způsobem promění. Záměrem obou stran, Spojeného království a Unie bylo sjednání takových podmínek výstupu, kterými obě strany utrpí co nejméně a zároveň smysluplně a rozumně nastaví východiska pro úpravu budoucích vztahů, které by dle obecně deklarovaných prohlášení představitelů obou stran měly být nadále velmi blízké a exkluzivní.

Již od chvíle zveřejnění výsledků všelidového hlasování občanů Spojeného království, ve kterém bylo mírnou převahou 51,9 % hlasujících občanů rozhodnuto ve prospěch odchodu z Unie, bylo zřejmé, že toto rozhodnutí bude mít zásadní dopady na široké spektrum života občanů Spojeného království, ale v nemalé míře i na život občanů států členů Unie. Oblast pohybu zboží mezi oběma územími, celního zacházení a vzájemného obchodu bude jednou z oblastí výrazně odchodem zasažených. Bez ohledu na to, že se datum odchodu Spojeného království z Unie rychle blíží, nejasností, které kolem odchodu panují vzhledem k nestabilní politické situaci ve Spojeném království, je celá řada. Skutečné fungování vzájemných vztahů mezi Spojeným královstvím a Unií, lze tedy prozatím pouze odhadovat.

Dvouletá lhůta stanovená pro výstup Smlouvou o Evropské unii má ve svém důsledku poskytnout vystupujícímu státu a zbývajícím členům Unie dostatečný prostor pro sjednání takových podmínek výstupu, které zajistí, aby výstup proběhl hladce a jeho dopady byly co nejmírnější. Návrh konečného znění dohody mezi Spojeným královstvím na straně jedné a Unií na straně druhé byl vyjednávacími týmy Unie a Spojeného království po složitém vyjednávání předložen v listopadu 2018. Návrh dohody vedle dalšího zavádí pro některé oblasti téměř dvouleté přechodné období, navazující bezprostředně na faktický odchod Spojeného království z Unie, který má zajistit hladký přechod Spojeného království do pozice třetí země a poskytuje další prostor pro sjednání mezinárodních dohod v dotčených oblastech. Pokud Unie a Spojené království návrh dohody ratifikují (na straně Unie se tak již stalo), bude stanoveno, jak již bylo uvedeno výše, další přechodné období od data vystoupení (tj. 30. března 2019) do 31. prosince 2020. Během tohoto přechodného období by právo Unie (tzv. acquis Unie, které zahrnují i mezinárodní dohody) ve své aktuální podobě všeobecně platilo pro Spojené království a vztahovalo se i na jeho území, avšak Spojené království by se již neúčastnilo řízení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie ani jejich rozhodovacích postupů. Přechodné období by poskytlo dalších 21 měsíců přípravy na den, kdy pro Spojené království a jeho území přestane právo Unie platit definitivně.

Bez ohledu na existenci návrhu dohody, je však třeba počítat s tím, že mohou nastat i jiné scénáře výstupu Spojeného království z Unie. Dokud totiž nebude výstupová dohoda ratifikována, stále hrozí, že Spojené království opustí Unii bez dohody a nastane takzvaný tvrdý nebo divoký Brexit. Tato situace se vzhledem k nestabilitě na politické scéně Spojeného království jeví jako stále více pravděpodobná, jakkoli někteří účastníci celého procesu (představitelé Unie v čele s Evropskou komisí a vláda Spojeného království) deklarují, že si odchod bez dohody nepřejí, protože jde o nejhorší možné řešení. Problematickou pasáží návrhu dohody je především budoucí stav na irské hranici a takzvaný „Backstop“. Návrh dohody totiž předpokládá jednak volný pohyb zboží i osob na irské hranici a zároveň stanoví formální hranici mezi územím Spojeného království a Unií v Irském moři s předpokladem, že na území Severního Irska se budou v přiměřené míře i nadále až do doby nalezení jiného schůdného řešení, aplikovat pravidla Unie.

Nejistota, která ohledně výstupu Spojeného království z Unie panuje, je navíc podpořena dalšími, byť méně pravděpodobnými scénáři, o kterých se v poslední době rovněž diskutuje. Trvale od konání referenda je zmiňována možnost, že Spojené království nakonec Unii neopustí, například na základě vypsání dalšího referenda. Jakkoli se tato varianta jeví jako zcela nepravděpodobná (britská premiérka Theresa May ji několikrát důrazně odmítla), jde o jednu ze zmiňovaných možností. Další a ve světle posledních událostí stále více pravděpodobnou možností, je také možnost odchodu Spojeného království bez jedné komplexní dohody, s dílčími dohodami pro některé oblasti, tedy takzvaný měkký tvrdý Brexit. To v případě, kdy by se sice nepodařilo ratifikovat dohodu o odchodu Spojeného království z Unie, ale podařilo by se dosáhnout shody a dohody alespoň v některých klíčových oblastech. Prozatím není na místě detailněji spekulovat, v kterých oblastech by se shody podařilo dosáhnout, lze však téměř s jistotou predikovat, že v celní oblasti by se dílčí shody dosahovalo jen obtížně, pokud neshody na úrovni obecné dohody panují právě nad částmi, které s celní oblastí velmi úzce nebo přímo souvisí – tedy v oblasti tzv. „Backstopu“ a režimu na irské hranici.

Ať už se tedy odchod Spojeného království z Unie odehraje za podmínek schválené výstupové dohody, nebo dojde-li k tvrdému Brexitu bez dohody, případně budou dopady tvrdého Brexitu alespoň částečně zmírněny dílčími dohodami, je už dnes zcela zřejmé, že tak jako tak zasáhne odchod Spojeného království z Unie celou řadu odvětví a oblastí velmi citelně a vzájemný obchod, přeprava a celní zacházení se zbožím mezi Unií a Spojeným královstvím budou patřit mezi ty, kde dopady budou razantní a projeví se od samého počátku. Nejvíce pak budou zasaženy ty společnosti a ekonomické subjekty, jejichž obchod a poskytování přepravních služeb je výrazně nebo zcela orientováno na intrakomunitární obchod se Spojeným královstvím, a které mohou být z důvodů malých nebo žádných zkušeností zásadně zaskočeny zavedením povinnosti aplikovat celní formality při vzájemném obchodním styku a přepravě zboží mezi celním územím Unie a celním územím Spojeného království. Právě tyto společnosti by se bez ohledu na to, jak se nakonec vzájemné vztahy Unie a Spojeného království upraví, měli nejvíce připravovat na vystoupení Spojeného království z Unie.

Na co se tedy v souvislosti s tzv. Brexitem připravit? Jak již bylo naznačeno výše, samotné vystoupení Spojeného království z Unie může mít několik podob – scénářů.

Výstup s dohodou

Z hlediska obecného hodnocení možností výstupu se jako nejvýhodnější způsob pro všechny zúčastněné jeví výstup Spojeného království z Unie na základě výstupové dohody. V takovém případě by dopady na vzájemné vztahy byly mírné a samotný odchod by proběhl hladkým způsobem. V rámci celního zacházení výstupová dohoda zavádí tzv. přechodné období trvající do konce roku 2020, v jehož průběhu by bylo území Spojeného království nadále považováno za celní území Unie a uplatňovala by se nadále pravidla celního práva Unie. Přeprava zboží mezi územím Spojeného království a Unie by nadále probíhala bez celních formalit, ze zboží by nebylo vybíráno clo ani další poplatky a nevztahovala by se na něj obchodně politická opatření. Přechodné období by pak obě strany dohody využily ke sjednání další dohody, týkající se budoucího celního vztahu. Je prozatím předčasné spekulovat, jakou podobu by tento budoucí vztah měl mít, lze však předpokládat, že zájmem obou stran by bylo vyjednání jakési obdoby celní unie, která by sice již nebyla ve věcech celního zacházení tak výhodná, jako plné členství v Unii, nicméně by minimálně odstranila vzájemná cla. Významným benefitem pro společnosti a ekonomické subjekty v Unii i ve Spojeném království je prodloužení období, po které se mohou připravit na definitivní ztrátu výhod bezcelního zacházení ve vzájemném obchodě, odsunutím tohoto dopadu minimálně na konec roku 2020. Navíc, pokud by se ani ve lhůtě přechodného období nepodařilo dohodu upravující vzájemné celní vztahy dojednat, obsahuje výstupová dohoda klauzuli, dle které může být přechodné období za stanovených podmínek vyžadujících souhlas obou stran, ještě dále prodlouženo.

Nestabilní politická situace ve Spojeném království a neochota tamních politiků schválit výstupovou dohodu, však naznačuje, že je stále pravděpodobnější, že dojde k tzv. divokému Brexitu a Spojené království opustí Unii bez globální výstupové dohody. Středobodem, kvůli kterému panuje ve Spojeném království odpor vůči schválení návrhu výstupové dohody, je již zmíněný režim na irské hranici a tzv. „Backstop“, tedy vytvoření hranice mezi Unií a Spojeným královstvím v Irském moři, kdy by po dobu přechodného období bylo území Severního Irska považováno za součást Unie a bylo touto hranicí odděleno od zbytku Spojeného království.

Výstup bez dohody

Pokud parlament Spojeného království do 29. března 2019 neschválí výstupovou dohodu, nebude aplikováno přechodné období a dojde k tzv. divokému Brexitu. Z pohledu celních předpisů se tak od 30. 3. 2019 stane Spojené království třetí zemí, bez jakýchkoliv výhod v rámci celního zacházení. Právo Unie přestane pro území Spojeného království platit a jeho vztah se zbytkem Unie se bude řídit všeobecným mezinárodním veřejným právem, včetně pravidel Světové obchodní organizace (WTO), což při současné integraci trhů zemí Unie znamená významnou změnu, která bude mít zejména v silně regulovaných odvětvích, kterými jsou i celní oblast a přeprava zboží, značný dopad. V případě tohoto scénáře by Unie bezprostředně po vystoupení Spojeného království přistoupila k aplikaci veškerých celních formalit, které jsou nyní vyžadovány v souvislosti s dovozem zboží ze třetích zemí, což by vedle dalšího zahrnovalo povinnost podávat vstupní souhrnné prohlášení před vstupem zboží na území Unie, zavedení celních kontrol na vnější hranici, včetně fytosanitárních a veterinárních kontrol, zavedení celního dohledu nad zbožím přepravovaným ze Spojeného království, vyžadování plnění podmínek obchodně politických opatření (povinnost předložit povolení k dovozu nebo vývozu zboží) a povinnost propustit zboží do celního režimu na území Unie včetně případné platby cla a dalších poplatků. Obdobně by s největší pravděpodobností postupovalo i Spojené království.

Divoký Brexit s dílčími dohodami

Vedle reálné možnosti výstupu Spojeného království z Unie bez jakékoli výstupové dohody se v posledních dnech stále více skloňuje možnost, že by Spojené království a Unie některé dílčí oblasti upravili samostatnými dohodami, které by částečně zmírnily dopady divokého Brexitu v klíčových odvětvích. Zmiňovány jsou například letecká doprava, práva občanů a některé další. Zda však případně dojde k dílčí úpravě vztahů mezi Spojeným královstvím a Unií i v celní oblasti, je předčasné spekulovat i s ohledem na zmíněný fakt, že klíčové a sporné otázky kolem irské hranice a „backstopu“ jsou s celní problematikou významně propojeny.

Bez ohledu na to, podle kterého z nastíněných scénářů se nakonec odchod Spojeného království z Unie odehraje, je třeba, aby se obchodníci a další aktéři dodavatelského a logistického řetězce, působící v mezinárodním obchodním styku, na odchod Spojeného království připravili. Někteří z nich již dobře vědí, co obchod se třetími zeměmi, tj. dovoz a vývoz zboží, zahrnuje z hlediska celních formalit, sanitárních a fytosanitárních kontrol atd. Jsou jim rovněž známy podmínky nutné pro dovoz určitých produktů pocházejících ze třetích zemí na jednotný trh Unie, např. pokud jde o prověřování jejich souladu s platnými právními předpisy Unie a o postupy při posuzování shody. Mnoho společností však s obchodem se třetími zeměmi nemá žádnou zkušenost, neboť obchodují pouze v rámci jednotného trhu Unie bez hranic. Připravenost a informovanost těchto společností je proto klíčová, protože právě jim způsobí vystoupení Spojeného království z Unie největší těžkosti: budou muset začít používat postupy, na něž nejsou zvyklé, ale jež jsou pro obchod se třetími zeměmi povinné (nezbytné). Ve svém vlastním zájmu by si tak měly tyto subjekty aktivně vyhledávat informace o těchto postupech.

Evropská komise ve spolupráci s členskými státy připravila a připravuje celou řadu tzv. oznámení, k jednotlivým dotčeným oblastem, které vykládají postupy po Brexitu, stejně tak i většina ministerstev a ústředních správních úřadů zveřejňuje na svých internetových stránkách informace týkající se Brexitu a jeho dopadů na jimi řízenou oblast veřejné správy. Klíčové informace k otázkám obchodu a celního zacházení zveřejnila na svých stránkách Celní správa ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dotazy ohledně dopadů Brexitu v celní oblasti zodpoví rovněž informační linka Celní správy ČR.

 

Autor: GŘC
Aktualizováno: 07. 01. 2019

Komentáře

Buďte první kdo vloží komentář k tomuto článku

Vložit komentář




Položky označené hvězdičkou * jsou povinné

Související informace:

Červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31
3 4 5 7 8
14
26 27 28 30

Události v červnu 2019

Více >

Nejčtenější články za posledních 30 dní:

© 2019 Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, z.s. Nad Sokolovnou 117/1, 14700 Praha 4, E-mail: sdruzeni@cesmad-bohemia.cz

Webdesign: PeckaDesign

Uživatelská sekce

E-shop Přihlásit se